Soupis a historie malých sakrálních staveb na katastrálním území obce Jarohněvice u Kroměříže

Obec Jarohněvice leží 4 km na jihojihozápad od Kroměříže při silnici do Zdounek směr Kyjov. V současné době má 250 obyvatel. Přibývají noví občané, kteří si v obci staví rodinné domy.

V okolí vesnice se nachází některé drobné památky po našich předcích. Obec i mnozí občané mají zájem o jejich zachování pro současné i budoucí generace.

Boží muka stojí při silnici z Jarohněvice do Šelešovic na pravé straně blízko potůčku. Je to zděný čtyřboký hranol asi 2,5 m vysoký o straně asi 1 m, omítnutý, bíle nalíčený. Na jehlanovité stříšce je připevněn železný dvojitý kříž. Po stranách jsou 4 výklenky pro obrazy malované na plechu. Jen na jednom se dal rozeznat ještě asi v roce 1941 obraz P. Marie. Podle vyprávění pamětníků zapsaného v kronice byly v dalších výklencích obrazy sv. Františka, sv. Isidora a sv. Cyrila a Metoděje. Tato Boží muka byla postavena pravděpodobně na památku nešťastné smrti jarohněvského pastýře Ondry v cihelně roku 1700. Panská cihelna se v pamětní knize připomíná už v roce 1668. Při pohledu ze silnice za Boží muka je po ní dodnes patrný mírně se svažující břeh v polní trati. Boží muka postavila obec a starala se o její udržování. Přibližně od 30 do začátku 50 let 20 století pečovala o ni Amálie Dvořáková, protože stála a stojí na okraji pozemku manželů Aloise a Amálie Dvořákových. Amálie nechala zhotovit asi v roce 1943 od malíře samouka z Kroměříže obraz P. Marie Hostýnské olej na měděném plechu. Asi za 10 let byl ukraden, výklenky zůstaly prázdné. Asi v 70 letech manželé Syslovi z Kroměříže v rámci péče o některé drobné sakrální památky v okolí města převzali péči.

V současné době lze památku hodnotit známkou 4. Obec má v záměru generální opravu.

Sochy 

Jan Nepomucký

Na dolním konci vesnice u mostu přes potok Kotojedku na levé straně silnice stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Na podstavci v  zadu je vytesán nápis „Svatý Jene Nepomucký oroduj za nás“ a v zadu „Věnováno ke cti a chvále Boží od manželů od Jana a Josefy Konečných z Jarohňovic.“Sochu vytesal sochař A. Beck z Kroměříže postavena byla roku 1889. Podle kroniky býval na tomto místě asi kříž s obrázkem sv. Jana Nepomuckého, protože roku 1859 dala obec od malování obrázku 2 zlaté. Sochu dala obec obnovit v roce 2003 a vybudovat nový betonový základ asi 2 m od tělesa silnice. Už dříve byla skácena 1 lípa a při úpravě okolí sochy 2 poškozená. Úprava terénu kolem pokračuje. Sochu restaurovala firma Tomáše Kopčila z Bílovic u Uherského Hradiště. Částka za opravu ještě není vyúčtována.

Hodnocení známkou 1.

P. Marie Hostýnská

V polní trati Nad bažinou, kde polní cesta z Drahlova ústí na silnici mezi obcemi Jarohněvice a Šelešovice stojí od roku 1889 socha P. Marie Hostýnské. Na podstavci v předu je vytesán nápis“ Svatá Panno Marie Hostýnská oroduj za nás L.P. 1889“ a vzadu „Věnováno ke cti a chvále Boží od manželů Jana a Josefy z Jarohňovic“. Socha je silně poškozena. Hodnocení známkou 5.

V současné době je socha rozebrána a bude restaurována na náklady obce Jarohněvice firmou Tomáše Kopčila z Bílovic u Uherského Hradiště. Předběžná cena opravy je 72.000,-- Kč. Obec požádala o dotaci Zlínský kraj.

Panna Marie

Na návsi u silnice pře popisným číslem 23 stojí socha Panny Marie. Zhotovil ji kroměřížský sochař A. Beck. V předu na podstavci je vytesáno „Svatá Boží rodičko oroduj za nás“ a v zadu „L.P. 1880.“Sochu dal postavit Vincent Kraťoch z Jarohněvic na místě dřevěného kříže. O zrušený kříž pečovala obec jak dosvědčují obecní účty z roku 1858 – 1880.

Socha byla restaurována v roce 1993 na náklady obce Jarohněvice restaurátorskou firmou Stanislava Sysla z Kroměříže.

Hodnocení známkou 1.

Kříže

Kamenný kříž, který zhotovil kroměřížský sochař J. Beck roku 1871 stával asi 300m od křižovatky u obchodu směrem na Vážany až do roku 1977, kdy byl odstraněn v rámci přemísťování a odstraňování náboženských symbolů. Podle kroniky byl na zadní straně podstavce vytesaný nápis „Anna Konečná, vdova a rolnice z Jarohněvic zakladatelka tohoto svatého kříže, bůh ji na věčnosti oplatí.“

Další kamenný kříž stojí blíže k Vážanům u silnice na úpatí kopce zvaný Písečňák. Je také prací sochaře J. Becka. Na zadní straně podstavce je nápis „Postaven ke cti a chvále boží a na památku jubilejní slavnosti roku 1889 J.V. císaře Františka Josefa II. a císařovny Alžběta a na památku nastoupení Jeho kníže-arcibiskupské Milosti Dr. Teodora Kohna roku 1892“nákladem obce Jarohněvice v roce 1893. U kříže rostou dodnes 2 lípy Podle pamětní knihy kdysi na jeho místě stával býlí dřevěný kříž. Současný stav hodnotíme známkou 3-4.

Na pravém břehu potoka zvaného Kotojedka v polní trati Rybníčky stával dřevěný kříž s obrázkem na paměť že se zde utopil 6.7.1879 Ignác Konečný. Postavila jej asi jeho rodina. Kříž zanikl kolem roku 1900.

V polní trati Přední díly u křižovatky polních cest stojí pěkný kamenný kříž, práce sochaře Becka. Na přední straně podstavce je vytesán reliéf sv. Donáta a pod ním nápis sv. Donáte oroduj za nás. Na zadní straně je vytesáno „ Postaven nákladem manželů Jana a Františky Paličkových z  Jarohněvic L.P. 1906. Na přední straně dolního podstavce je připevněna deska s nápisem „Obnovila na upomínku poválečných událostí L.P. 1946 rodina Paličkova a Vrzalova.“ Hodnocen známkou 3.

Na křižovatce polních cest v polní trati Nad studénkou stával železný kříž na kamenném podstavci, který měl vzadu tabulku s nápisem „ Tento kříž postavil Martin Bílek mlynář v Drahlově L.P. 1889“. Byla to ruční práce a ozdoben byl dvěma větvemi s listy, květy a pupeny. Byl zničen při zemědělských pracích na konci 20. století.

Na pravém břehu Kotojedky u mostu na levé straně silnice z obce k nádraží býval asi do roku 1910 nízký dřevěný kříž s neumělým plechových obrázkem P.Marie Hostýnské. Byl postaven obcí asi v roce 1872, nedochoval se.

Blízko hranice katastrálního území Rataj stojí prostý býlí kamenný kříž. Hodnocení známkou 4.

V roce 1971 postavila rodina Paličkova ze Šelešovic prostý dřevěný kříž asi 2m vysoký. Na přední straně je umístěn obraz P. Marie Hostýnské na plechu. Na zadní straně příčného břevna je vyryt nápis „ J.P. L.P. 29.7.  1971“. Na tomto místě tragicky zemřel Jaroslav Palička ze Šelešovic. Kříž se nachází na pravé straně silnice z Jarohněvic do Šelešovic naproti zahrad. Hodnocen známkou 1.

Uprostřed jarohněvického hřbitova stojí kamenný kříž, jméno autora je nečitelné. Na přední straně podstavce se nachází reliéf P. Marie, která má srdce probodené kopím. Nad ní je malý reliéf, který znázorňuje kalich, misál kolem je hrozen vína a klasy obilí. Na zadní straně podstavce je vytesán nápis J.V. (pravděpodobně Jarohněvice a Drahlov) 1906. V tomto roce byl vybudován a posvěcen také hřbitov.

Kaple

Jarohněvická kaple stála na severním okraji vesnice u křižovatky silnic Jarohněvice, Šelešovice, Drahlov. Byla asi 4 m dlouhá, 3 m široká a po okap 3,5m vysoká. Pro její malé rozměry nazývali ji občané kaplička. Nebyla vystavěna v žádném vyhraněném slohu, podobala se venkovskému baroku. 3 strany kaple měly z venku nahoře oblé výklenky  pro sošky nebo obrazy. Podle kroniky ještě v r. 1870 byly v nich obrázky svatých malované na plechu. Poslední zbytky malby jsou ještě patrné na fotografiích kaple z roku 1910. Střech byla původně z pálené krytiny později pokryta plechem v novější době zinkovým. V předu směrem do vesnice měla štít s dvojramenným železným křížkem. Do štítu byl zasazen obraz sv. Floriána neuměle malovaný na plechu. Podle kroniky stávala na střeše bílá nádoba s poklicí ve tvaru kalichu. Když kolem roku 1909 byla střecha pokryta plechem otevřeli nádobu a očití svědci vyprávěli, že v ní byla listina o opravě a staré mince. Nádoba byla uložena pod střechu, nedochovala se. Je také zapsáno, že na místě kaple stávala Boží muka a kolem ní býval hřbitov. Dodnes se při hlubokých výkopech nacházejí kosterní ostatky. Pod povrchem jsou zachovány i základy kapličky. V roce 1743 se obec rozhodla postavit na tomto místě kapli snad jako poděkování bohu za vysvobození z prušáckého útlaku, kterému byla vystavena v roce 1742.

Dne 27.6.1743 oznámil kroměřížský děkan biskupské konsistoři v Olomouci, že jarohněvičtí poddaní (byli do roku 1848) míní postavit kapli v poli na místě kde dříve stávala nějaká socha na paměť utrpení Kristova. Prosil, aby konsistoř dala souhlas a aby kapli směl potom vysvětit. Stavba byla povolena s podmínkou, že obec se zaváže k udržování kaple. Obec se k tomu zavázala reversem ze dne 16.7.1743, že bude o ni pečovat pokud ona bude. Vysvěcení se konalo snad ještě roku 1743 nebo o rok později. Komu byla zasvěcena nevíme. Jarohněvičtí považovali a dodnes považují za svého patrona sv. Floriána. Ještě koncem 19. století v den sv. Floriána 4.5. se slavívaly hody. V první polovině 20. století vlivem událostí se od hodů upustilo, ale v roce 1945 zapsal kronikář do pamětní knihy, že na oslavu osvobození v Jarohněvicích hody byly.

Přibližně kolem roku 1945 nechala obraz sv. Floriána obnovit malířem samoukem z Kroměříže Františka Mlčochová, která pečovala o kapli organizovala její občasné opravy a ve 30 a 40 letech 20. století vedla májové pobožnosti, kterých se vždy zúčastnilo mnoho občanů včetně dětí a mládeže ani se dovnitř všichni nevešli. Za totalitního režimu 50 – 70 let ji Františka s občany udržovala jen s potížemi.Úřady měly naplánováno ji zbourat a stalo se tak velmi rychle v roce 1977. Františka chtěla zachránit aspoň obrazy a další inventář.V tomto roce ministerstvo kultury ČSSR se vzdalo ochrany této památky na žádost ONV v Kroměříži.

Dva nejcennější obrazy občané darovali farnímu chrámu P. Marie v Kroměříži. Jeden byl v roce 1993 ukraden neznámými zloději z kostela. Obraz sv. Floriána byl umístěn do opravené zvonice v roce 1993. Kříž a svícny se ztratily, dveře a žerdě od korouhví jsou uloženy a nepoužity. Někteří občané navrhovali postavení nové kapličky opodál původní, ale nebyli vyslyšeni.

Zvonice

Pro úplnost jarohněvických sakrálních památek se zmíníme i o zvonici, která je i v dnešní době pro obec  a občany významná a důležitá . Zvonice je postavena v nejširším místě návsi u silnice na malé vyvýšenince pře popisným číslem 26. Je to čtyřhranná zděná stavba o straně asi 4 m po okap asi 6m vysoká s jehlancovitou střechou pokrytou umělou krytinou. Ve třech stěnách jsou na vnější straně 3 podlouhlé oblé výklenek. Vchod je ze severní strany uzavřen obyčejnými jednokřídlými dveřmi. Uvnitř naproti vchodu je umístěn malý oltářík. Ještě na počátku 20. století bývali na oltáři sochy vyřezané neuměle dřeva. Představovali sv. Barboru a sv. Rozálii dále 2 dřevěné malé andílky připomínající barokní práce. Sochy nebyly ošetřovány a rozpadly se. Na krovech věžičky je zavěšen malý zvon, kterým se zvonívalo klekání, při úmrtí a pohřbech ještě v 50 letech 20. století. Dříve se jím svolávali občané k pobožnostem ve vsi. Původní zvon byl v roce 1917 sebrán na válečné účely. V roce 1921 pořízen nový z darů občanů, ale v roce 1942 znovu snesen a odevzdán na válečné účely. Ještě ve válečné době v roce 1944 pořídili občané další zvon z nekvalitního materiálu.

Zvonici postavila obec roku 1740 nebo těsně před tímto rokem, tedy ještě před nařízením Císaře Josefa II. z roku 1787.Královský tribunál v Brně nařídil 5.11.1726, aby v obcích kde není kostel byly zavěšeny zvony, aby se obyvatelstvo mohlo rychle svolávat proti loupežníkům. Zvoníkem býval vždy obecní sluha, který zrovna jako za čištění kaple dostával příplatek ke své mzdě. O udržování se starala obec. Věž zvonice měla původně cibulovitou báň pokrytou šindelem. Když zchátrala byla v roce 1920 znovu vybudována v dnešní podobě nákladem 7.343,06 korun.

V roce 1993 byla zahájena velmi nutná rekonstrukce zvonice. Musely být vyměněny poškozené dřevěné trámy, střecha opatřena novou krytinou, zhotovena vnitřní omítka a vnější fasáda, vsazeny nové dveře a upraveno okolí zvonice. Všechny zednické a tesařské práce vykonali občané dobrovolníci. Střechu pokryla z nového materiálu kroměřížská firmy Antonína Sovy za 45.000,-- Kč nákladem obce Jarohněvice.

V roce 2001 byl obcí pořízen nový zvon z kvalitního materiálu zvonařskou firmou z Halenkovic. Ještě téhož roku byl zvon posvěcen farářem z farního kostela P. Marie v Kroměříži P. Gunthrem Ecklbauerem při polní slavnostní mši konané u zvonice při příležitosti velkých oslav první písemné zmínky o obci Jarohněvice  v roce 1141. 

V Jarohněvicích dne 5. května 2004.

Kronikářka obce Jarohněvice                                                           starosta obce Jarohněvice